ZVÍKOV
Obec Zvíkov se nachází 12 km od Českých Budějovic, přibližně na polovině cesty mezi krajským městem a Třeboní. Leží mimo hlavní silniční tah.
V současné době zde najdeme 88 popisných čísel, ale ne všechny domy jsou obydlené. Počet obyvatel se pohybuje nad 260.
Obec má autobusové spojení s Českými Budějovicemi, Třeboní a Lišovem, kam chodí většina zvíkovských dětí do školy. V Lišově má také poštu a většina lidí svého lékaře.
Zvíkov je vesnice s 650letou historií.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1357. Nejstarší držitelé Zvíkova patřili k předkům rodu Harrachovského. Na dobové listině z roku 1357 se objevuje pečeť Nedamíra ze Zvíkovce, roku 1362 Viléma a později Ješka, syna Nedamíra, který byl purkrabím na hradě v Příběnicích v letech 1388 – 1389. Pak připomíná Mikuláš ze Zvíkova, který byl ve službách Rožmberků.
Nejvýznamnější historickou památkou obce je středověká gotická tvrz, vybudovaná zřejmě koncem 14. století, podle kamenné desky zasazené do zdi se uvádí rok stavby 1406.
Dalším doloženým majitelem vesnice byl Jiří Majnuš z Březnice. Majetek potom zdědila Majnušova dcera Eliška, provdaná za Heřmana Lhotského ze Zásmuk.
Roku 1539 koupil ves Zvíkov (bez tvrze) Petr z Rožmberka a od té doby patřila ves k panství třeboňskému. Tvrz koupil Ondřej Ungnad a připojil jí k panství Hluboká. Podle urbáře z roku 1555 náleželo k Třeboni 15 zvíkovských usedlostí s celkem 9 lány polí.
Zvíkov a celé jeho okolí značně utrpěly v třicetileté válce. Třeboň se stala opěrným bodem českých vojsk a vytrvala v odhodlaném odporu ještě rok a 4 měsíce po bělohorské bitvě, vzdala se až v březnu 1622. Za těchto dlouhých bojů bylo celé okolí vypáleno a vydrancováno. Ve Zvíkově bylo vypáleno 13 z původních 15 poddanských usedlostí.
Roku 1628 se uvádí tvrz jako pustá.
Lidé se pomalu vraceli na zpustlé grunty. V dalších letech je ale čekal jen hlad, neúroda, nemoci a vojska přátelská i nepřátelská, která táhla krajem a vymáhala peníze i živobytí.
Z trosek nepovstaly mnohé vesnice mezi nimi i blízké Vstuhy a Ortvínovice.
Podle soupisu poddaných třeboňského panství z roku 1651 žilo ve Zvíkově 53 lidí. Držiteli selských usedlostí byli: Blažej Petlech, Tomáš Kodada, Šimon Valha, Kašpar Novotnej, Jiřík Spousta, Vavřinec Bílej, Jan Porhanzel, Jakub Bledej, Blažej Mareš a Václav Papáček. Další domy obývali se svými rodinami tkalci Vít na Karlově a Jakub na Zabilkově, chalupnice Marjána na Valhově a pastýř Jan.
Třeboňské panství přešlo na rod Schwanzenberků, pod kterým zůstala vesnice Zvíkov až do zrušení poddanství v polovině 19. století.
Roku 1718 prodal kníže Adam Schwanzenberk popluží zvíkovské a dědičný nájem Jakubu Tvrzákovi a Pavlu Košťálovi. Tvrzák dostal dvůr č. 19 s tvrzí a nechal někdy před rokem 1751 zbořit třetí poschodí tvrze, čímž byla snížena asi o 3 metry. Pavel Košťál dostal dům č. 15.
Josefínský katastr z roku 1785 uvádí, že rychtářem obce byl Josef Mareš a majitelé jednotlivých gruntů:
č. 1 – od roku 1705 Mikuláš Lacina
č. 3 - od roku 1693 Jiřík Novotný
č. 4 – od roku 1707 Vít Bílý
č. 5 – od roku 1688 Josef Tkadlec
č. 6 - od roku 1688 Tomáš Karel
č. 7 - od roku 1700 Tomáš Petlejch
č. 9 – od roku 1696 Ondřej Kodada
č. 11 – od roku 1687 Petr Porhanzl
č. 12 – od roku 1697 Vojtěch Bledý
č, 15 – Matěj Košťál. Poddaný do Hluboký
č. 19 – Matěj Tvrzák, poddaný do Hluboký
č. 20 - od roku 1683 Ondřej Mareš
č. 21 - od roku 1682 Jan Valha
č. 22 - od roku 1699 Matěj Papáček
č. 23 - od roku 1708 Jan Fiktus
Před rokem 1841 se zde nacházelo 34 domů, ve kterých žilo dohromady 250 obyvatel.
Do roku 1848 byl Zvíkov poddanskou vsí panství třeboňského. Až do té doby byl majitel panství správním úředníkem i soudcem, kterého ve vsi zastupoval rychtář.
Sčítání obyvatel:
r. 1844 35 domů 254 obyvatel
r. 1921 45 domů 340 obyvatel
r. 1930 45 domů 314 obyvatel

Obec má také na návsi u silnice svoji kapli, která byla postavena roku 1887 lišovským stavitelem Norbertem Bendíkem a konávaly se v ní bohoslužby a sňatky.
Snaha našich předků o založení školy byla úspěšně završena otevřením nové budovy školy a zahájením vyučování v roce 1901.
V roce 1908 byl v obci ustanoven Sbor dobrovolných hasičů.
V roce 1909 bylo ustanoveno vodní družstvo společně s Vlkovicemi. Byly meliorovány louky pod hrázemi zvíkovského a vlkovického rybníka.